Vzpomeňte si na své blízké a užijte si to. Oslavte letos Dušičky jako správný Mexičan slaví Día de Muertos.Kristýna Omastová pro nás připravila 9 tipů jak oslavit Día de Muertos.

Kristýna měla skvělý blog Mnoho tváří Mexika, který jsem četla od jeho začátků až do jeho konce. Později se vydala na velkou cestu po Latinské Americe a v současné době je tou nejlepší lektorkou češtiny v Brazílii. Miluji sledovat každý její krok a odvahu pouštět se do nečekaných dobrodružství.

Článek vyšel na tomto blogu v říjnu roku 2018 a je na čase ho vytáhnout na světlo. Přeci jen je to vzpomínkové období.

A můj zážitek z mexických dušiček? Ono listopadové ráno roku 2001 (už je to 20 let) jsem se probudila a na nočním stolku na mne čekala cukrová pomalovaný lebka, vůbec jsem nechápala o co jde. Mexická rodina mi vše potřebné vysvětlila a na zbytek prázdnin nás vyslala do Acapulca. To byl veliký zážitek, v 16 letech sami na hotelu a odjížděli jsme se ukrýt zpět do DF před blížícím se hurikánem. Cukrovou lebku mají moji rodiče stále doma a já doufám, že se brzy do Mexika vrátím a uvidím Día de Muertos v celé jeho kráse.

9 tipů jak oslavit Día de Muertos jako správný Mexičan

Día de muertos je jeden z nejoblíbenějších a nejznámějších mexických svátků; dokonce se vypracoval na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Svou podstatou- tedy připomínáním si zemřelých- se podobá českým Dušičkám, ale jeho průběh je o poznání veselejší, barevnější a hlučnější. Spíš než tichou pietní meditaci to připomíná - jak jinak- pravou mexickou fiestu, při které si sice vzpomíná na nebožtíky, ale tak nějak v duchu smíření se se životem i se smrtí, s přirozeným plynutím času, kdy lidé se zkrátka rodí a umírají, a proto nemá cenu kvůli tomu smutnit. Abyste mohli oslavit Día de Muertos i vy, sepsala jsem vám 9 tipů, jak na to.  A rovnou si u toho prosvištíme nějaká základní španělská slovíčka!

  1. Zapomeňte na veškerou katolickou/západní věrouku, která nám říká, že čas plyne lineárně a že život začíná narozením a končí smrtí, která je tabu a nemluví se o ní. Naopak Día de Muertos vychází z předkolumbovské víry, ve které je čas cyklický a zrození i úmrtí jsou přirozenou součástí života. Není proto třeba se smrti ani mrtvých bát.
  2. Psychicky se připravte na to, že buď vy půjdete na návštěvu za mrtvými na hřbitov, nebo vás oni přijdou navštívit domů. 1. listopadu se setkáte s dušemi dětí a 2. listopadu s dušemi dospělých. Nezapomeňte je hezky pohostit podle toho, co měli rádi za života!
  3. Vyzdobte hrob vašich blízkých a udělejte si u něj s celou rodinou piknik, ideálně si přizvěte k poslechu i tanci skupinu hudebníků ve velkých kloboucích mariachi.
  4. Pokud je hrob daleko nebo se vám nechce dělat piknik na hřbitově, pozvěte si mrtvé domů: postavte si doma altar, čili oltář. Těch několik pater symbolizuje už od předkolumbovských dob různé úrovně podsvětí, na nejvyšší patro se dává fotografie zemřelého a dále se na něj pokládá ofrenda, čili obětina: svíčky, květiny, jídlo (v Mexiku je to nejčastěji mole, tacos, tamales, občas třeba i tradiční krocan), pití (nechybí tequila), voda jaky symbol života a očištění a pro dětské duše i hračky. Oltář nezapomeňte ovonit kadidlem incienso, abyste očistili domov od zlých dusí.
  5. Ukažte mrtvým cestu po světě živých vůní květů afrikánu, v Mexiku cempoalxóchitl [sempoalsočitl]. Můžete buď celými květy vyzdobit hroby a oltář nebo udělat z okvětních lístků cestičku k vám domů!
  6. Upečte si sladký pan de muerto, tedy chléb mrtvých, nebo si udělejte cukrové lebky calaveras de alfeñique
  7. Popusťte uzdu svému uměleckému já! Můžete skládat humorné/satirické/jemně sžíravé básničky calaveras, vystřihovat papírové vlaječky papel picado s námětem smrti, nebo se rovnou namalujte a převlečte za smrtku: pokud jste žena, budete Catrina, pokud jste muž, budete smrťák, tedy Catrín
  8. Podívejte se na disneyovský film Coco. A klidně si u toho uroňte slzičku, nebudete první, ani poslední.
  9. Přidejte s k mexické komunitě, která určitě bude slavit Día de Muertos, a kde se můžete těšit na vše výše zmíněně: oltáře, pan de muerto, tamales, mariachi, básničky calaveras, a spoustu lidí převlečených za Catrinas a Catrines.
Tipy máte a ať už budete slavit české Dušičky nebo mexický Día de Muertos, vzpomeňte si v dobrém na své blízké, kteří už tu s námi nejsou, a užijte si to, protože kdy jindy než teď je dobrá chvíle si uvědomit, že život je jen jeden a tak je třeba ho žít naplno!
Výzdoba a masky v ulicích hlavního města Mexika (všechny fotky Eva Kubátová z Mexikopedie 2015)

Kristýna Omastová

Ke své lásce k Latinské Americe jsem se doslova protancovala. V 17 letech jsem se náhodou dostala na kurz salsy u skvělého Mexičana Josého Luise, pak k tomu postupně přidala hodiny španělštiny a poznávání latinskoamerické komunity v Praze; když jsem se na konci gymplu rozhodovala, co dál, bakalářské studium španělské a portugalské filologie na FF UK byla jasná volba. Celkem přes tři roky jsem žila na různých místech v Mexiku, opakovaně cestovala do zemí Střední Ameriky, před čtyřmi roky jsem začala psát blog Mnoho tváří Mexika, vystudovala magisterský obor iberoamerikanistika- dějiny Latinské Ameriky. Věnovala se integraci cizinců v ČR- jsem interkulturní pracovnice pro španělsky mluvící komunitu v neziskové organizaci a lektorovala integračně adaptační kurzy Vítejte v České republice. Od března 2020 učí češtinu a českou kulturu u krajanské komunity v Brazílii

A nezapomeňte se kouknout na rozhovor s Evou Kubátovou z Mexikopedie z října 2020. A když už budete u toho, tak si rozhodně pořiďte tu nejlepší knihu o Mexiku, která kdy v Čechách vyšla - Mexikopedii.

Mimochodem opravdu je to "jen" Día de muertos, já bych třeba psala Día de los muertos. Ale odborníci - Kristýna, Israel (manžel Evy) a mnoho dalších Mexičanů mě a mnohé další opravilo. Není třeba cpát členy všude, ale o tom až někdy příště.