Día de muertos nesmíte zmeškat!

Milujete hispánskou kulturu? Baví vás poznávat svět? Nejradši se na cestách necháte provádět místními? Tak jste na tom stejně jako já!

Do prvního rozhovoru jsem si pozvala Evu Kubátovou, autorku projektu Mexikopedie, moji milou kamarádku a nepřekonatelnou vypravěčku a průvodkyni světem mexické kultury. Určitě ji znáte! Tady na blogu má snad nejvíce článků!

Bude to skvělá jízda. Zjistíme o Día de muertos vše!

Událost bude vysílaná na Facebooku a v den konání zde naleznete odkaz. Neváhejte se ji účastnit a pokládat své zvídavé dotazy. Budeme mluvit česky, ale španělských slov potkáme určitě mnoho.

A zatím se můžete připravovat tady na blogu či ve facebookové události. Každý den si můžete vyzkoušet jeden úkol k tématu.

9 tipů jak oslavit Día de Muertos jako správný Mexičan - od Kristýny Omastové (+ krásné fotografie od Evy Kubátové)

Eva Kubátová

Eva Kubátová

Když mi bylo asi deset let, vzala mě maminka na dovolenou na Kanáry a já z kapesního slovníku zuřivě biflovala větičky, abych si mohla v hotelovém báru objednat „fresas con nata“, jahody se šlehačkou (a s deštníčkem, to dá rozum). Od slovníku to už pak byl jen krok na dvojjazyčné česko-španělské gymnázium, a odtud už jen krůček ke studiu španělské filologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. A když mi Ivanka, autorka konceptu Španělštiny do plavek, říkala o tom, že studium iberoamerikanistiky v Praze na Karlovce je moc prima, řekla jsem si, proč ne, a šla si rozšiřovat latinskoamerické obzory. Pak jsem už ve stejných vodách zůstala a roku 2017 jsem dokončila doktorské studium závěrečnou prací, ve které se to hemžilo piráty a bukanýry.

Inu a kdyby se mě někdo před pěti lety zeptal, kde rozhodně nebudu nikdy žít, Mexiko by bylo na druhém místě pomyslného žebříčku, ale jen proto, že na prvním by byl Afghánistán. Tak šíleně stereotypní představu jsem o této zemi měla. Ale stalo se, že jsem se do Mexika vypravila na archivní výzkum právě ke zmiňované doktorské práci, a zamilovala jsem se. Do prašné oranžové půdy, co se zdvihá mezi opunciemi, do vlhkého pralesa, který z hor klesá k běloskvoucím plážím, do nezapomenutelných lidí, kteří dokážou dát do úsměvu naprosto všechno. A tak se logicky stalo i to, že tahle láska k Mexiku přerostla v lásku k Mexičanovi, se kterým máme česko-mexické miminko, a můžu tak zažívat kulturní rozdíly i v rovinách dříve nepoznaných. Mexikem už žiju spoustu let a ona láska se postupně přetransformovala v projekt Mexikopedie, ve kterém vás ráda zavedu do svého světa, plného (rozhodně nejen) sombrer a kaktusů. A povím vám i tajemství – za chvíli už bude Mexikopedie na pultech českých knihkupectví. Ale pst, nikomu to neříkejte :) Nebo radši úplně všem!

Eva Kubátová