Víte jaká je nejčastější odpověď na otázku, proč se chcete učit španělsky? Chci cestovat a dorozumět se s místními. Španělsky se domluvíte v mnoha zemích světa, a tak je to perfektní jazyk na cestování. Dnes jsme vám s Lucií Sekničkovou z organizace United Vision připravily článek o dobrovolnictví v Latinské Americe. Začneme pěkně v Brazílii, kde se tedy domluvíte hlavně portugalsky, ale se španělštinou mnohokrát uspějete. Přesuneme se do Mexika a na konci článku vám Lucie vysvětlí dobrovolnické termíny. Naleznete nabídku i na projekt v Ekvádoru, který začíná již letošní léto.


Dobrovolníkem od Brazílie po Mexiko

Přijíždím do malého městečka kdesi hluboko v brazilském vnitrozemí, dokonce i paní prodávající lístky na autobus ze São Paula se diví, co tam jako cizinec budu dělat a na mne padají poprvé pochyby. Bylo opravdu chytré se vrhnout do toho neprobádaného pole zvané dobrovolnictví zrovna v Brazílii na místě, které neznají ani sami Brazilci? Pochyby mizí okamžitě po vystoupení z autobusu. Během 3 týdnů mne atmosféra dobrovolnictví a všeho s tím spojeného naprosto pohltila a vlastně mne do dnes nepustila.

Psal se rok 2008 a já jsem poprvé vstoupila do světa dobrovolnictví, dobrovolnických projektů, workcampů a prostě veškeré té “práce zadarmo“ na místě dnes už skoro legendárním. Do česko-brazilského města Batayporã nás tehdy přivedl první workcamp organizovaný místní organizací Centro de Memória Jindrich Trachta a českou organizací Inex. Měli jsme tehdy postavit dětské hřiště, které jsme nakonec dokončili, ale musím říct, že to bylo na celé akci vlastně to nejméně podstatné. Během tři týdnů jsem já a další 4 Češi zažili přesně to co se mi na dobrovolnictví libí dodnes. Poznali jsme část světa, kam bychom se asi nikdy nepodívali při činnostech, kdy měl člověk možnost se přímo zapojit mezi místní lidi, poznat spoustu přátel a zamilovat si místo, které bychom při turistické cestě s velkou pravděpodobnosti minuli.

Typický obraz přírody okolo Batayporã, červená půda, krávy a hlavně spousta zvířat o kterých jste slyšeli jen v dobrodružných knížkách jako anakonda, jaguár či krokodýli.

Workcamp v Batayporã funguje dodnes, pokud chcete tak se tam můžete zase v létě vydat už na jedenáctý ročník. Věk nerozhoduje.


Po zkušenosti z Batayporã jsem si byla jistá jednou jedinou věcí, že nejsem v Brazílii jako dobrovolník naposledy. Tou nejjednodušší možností byla v tu chvíli stáž přes studentskou organizaci Aiesec. Ta totiž jako jediná měla v Brazílii poměrně širokou nabídku a dalo se dostat na dobrovolnickou pozici v zásadě kamkoliv. Volba padla na centrum brazilské kosmonautiky a letectví São José dos Campos. Měla jsem tu pracovat na propagaci prodeje ručních výrobků z chudších oblastí státu São Paulo.

Aiesec je organizace, která žije z toho, že zprostředkovává dobrovolnické a pracovní stáže a většina lidí v organizaci jsou studenti, kteří jsou zde též jako dobrovolníci. To se projevuje různě. V případě Aiesecu v São José dos Campos se to projevovalo mírných až silných chaosem úplně ve všem. Po příjezdu jsem nevěděla, kde budu bydlet, co budu dělat, prostě se stáž šila na poslední chvíli a ukázalo se, že to je možná nejlepší. Nakonec jsem půl roku bydlela u Susilei, které je dodnes mojí kamarádkou a díky práci v neziskovce jsem poznala velký kus vesnických oblastí státu São Paulo, kam bych se určitě nevydala už jen proto, že tam často nevedla ani silnice. Byl to velký zážitek a kontrast. Moderní São José dos Campos a jen hodinu od něj místa, kde nemají elektřinu, tekoucí vodu, vaří se na otevřeném ohni a věci se dopravují na koních a oslech. Na konci projektu ve chvíli, kdy jsem odjížděla se podařilo otevřít obchod s výrobky, které vyráběly ženy, se kterými jsem předtím pracovala. Více o stážích Aiesec tady.

Jeden z mnoha výletů ze São José na pobřeží spolu s partou z Aiesec.

Do roka a do dne jsem se vydala na další latinskoamerické dobrodružství do země od Brazílie tak vzdálené a odlišné jak to jen v Latinské Americe vůbec jde, do Mexika. A s touto cestou přišla i nová zkušenost s dobrovolnictvím a to v české organizaci United Vision, kde působím dodnes. Díky ní jsem poznala, jak žijí lidé ve vzdálených oblastech státu Durango, Veracruz, Michoacánu či Yucatánu. Zde všude nějakou dobu působili dobrovolníci z Čech a učili místní lidi angličtinu. United Vision se tak stalo mým zatím nekončícím dobrovolnickým dobrodružstvím, které už dávno překročilo hranice Mexika. Minulý rok s námi vyjely tři dobrovolnice do Mexika, Hondurasu a Vietnamu a letos vyrazí další 3 do Ekvádoru, Barmy a Indonésie. Více o United Vision na tady.

Momentka z hodin angličtiny v Xpujil na Yucatánu.

Přestože mne láká poznat i jiné kouty světa, Latinská Amerika zůstává prioritou i díky mnoha zkušenostem nasbíraným od dalších nadšených dobrovolníků, kteří tu strávili dny i roky na těch nejméně uvěřitelných místech celého kontinentu. Zbývá toho ještě hodně poznat. Dobrovolnictví mi změnilo život v tom nejpozitivnějším smyslu, díky němu jsem mohla procestovat Latinskou Ameriku a podívat se na místa, kam bych se určitě sama neodvážila nebo o nich ani nevěděla.

Pokud vás dobrovolnictví v Latinské Americe aktivně zajímá, tak mám hned jednu aktuální nabídku:

A pro ty, kteří si mezitím chtějí něco málo přečíst o zážitcích ostatních dobrovolníků, tak tady je pár mých oblíbených příběhů:

O učení angličtiny v mexickém městečku Cuetzalan aneb takto kdysi začínala United Vision pod jménem Community Inspiration v Mexiku. Helen, která přišla s myšlenkou učení angličtiny v Mexiku je v United Vision stále jako odborný školitel pro vyjíždějící dobrovolníky.
Jeden český dobrovolník v největší chudinské čtvrti Latinské Ameriky  - je to docela staré, ale stále velmi aktuální
Dva čeští dobrovolníci staví školu v Ekvádoru
O životě a práci s dětmi ulice v La Pazu
Bible dobrovolníka v Latinské Americe

Malý slovníček pro dobrovolníky

Krátkodobé dobrovolnické projekty – můžou trvat od jednoho týdne do dvou měsíců. Velmi často se jedná o organizace, kam můžete přijet kdykoliv a pomáhat s ochranou zvířat, přírody, na farmě apod. Je tu obrovská škála aktivit i organizací od těch, kde musíte platit jako v luxusním hotelu po aktivity, kde můžete působit a dostanete jídlo i stravu zadarmo. Doporučuji velmi pečlivě vybírat a nemít přehnaná očekávání. Při krátkodobém projektu jde vždy spíše o cestovatelský zážitek než o nějaký hluboký přínos místní komunitě. Hledejte třeba na serverech Workaway či Goabroad.

Workcamp – kratší dobrovolnický projekt (3-4 týdny), často se jedná o větší skupiny lidí (10-40). Kratšímu času odpovídá i náplň práce, většinou se něco buduje či opravuje. Bývá vždy v určitý čas, nelze na něj dorazit kdykoliv. Workcampy bývají placené i neplacené. U nás najdete asi největší nabídku u organizace Inex.

Dlouhodobé dobrovolnické projekty – trvají dva a více měsíců a je tu velmi široká škála možností v jakých oblastech působit od učení jazyků, po práci s postiženými, ochranu přírody či prevenci přírodních katastrof. Projekty bývají jak placené, tak neplacené či dokonce u nich dobrovolník dostane nějaký příspěvek. Škála organizací, které podobné pobyty realizují je také velká. Já vždy začínala na stránce volunteersouthamerica.net. Doporučuji si před dlouhodobým projektem organizaci vždy dobře prověřit a domluvit se na všech podmínkách. Není neobvyklé, že organizace pomáhají těm nejchudším a sami nemají na to platit dobrovolníkovi ubytování a stravu. Přesto bych si dala pozor na ty, které po vás chtějí platit přemrštěné částky.

Evropský sbor solidarity (bývalá Evropská dobrovolná služba) – dlouhodobé dobrovolnické projekty od 2 do 12 měsíců. Většina z nich se realizuje v EU a okolních státech, ale některé projekty jsou i mimoevropské. Dobrovolník má z grantu hrazený pobyt i dopravu. Omezením jsou v případě těchto projektů hlavně věk od 18 do 30ti let.


United Vision

United Vision - Lucie Sekničková


Někdy v době, kdy já jsem dělala první dobrovolnické krůčky v Brazílii vznikla i předchůdkyně organizace United Vision, CommUNITY inspiration. Její první dva dobrovolníci Helena a Filip vyjeli učit angličtinu do kooperativy Tosepan v mexickém městečku Cuetzalan. Kooperativa Tosepan v té době budovala ekoturistické centrum a chtěla mít možnost se dorozumět i s cizinci, kteří neuměli španělsky. Mezitím se aktivity organizace rozrostly a dobrovolníci postupně učili na delších i jednorázových projektech v mnoha státech Mexika, od roku 2011 už pod hlavičkou United Vision.

V organizaci je nás celkem 6 lidí a každý má svou unikátní dobrovolnickou zkušenost z Latinské Ameriky. Všichni se shodneme na tom, že to byla zkušenost, která nám doslova změnila život a chceme ji zprostředkovávat dál i dalším dobrovolníkům se zájmem vyjet za hranice všedních dní a třeba i mimo Evropu. Co nám ale v naší zkušenosti chybělo, byla reciprocita, čili možnost, aby lidé z projektů, které jsme potkali přijeli poznat jak to chodí u nás. Proto se nyní United Vision nezaměřuje jen na aktivity venku, ale připravujeme i domácí aktivity, které nám v budoucnu pomohou poskytnout podobnou zkušenost jako jsme měli my jako dobrovolníci třeba mladým právě z Mexika.