Jestli je vám v lednu v Čechách zima nebo už prostě potřebujete změnu a vaše povolání vám to dovolí, přestěhujte se na jih. Alespoň na chvíli. Dnešní článek Podnikavé Dámy vám dodá inspiraci sbalit kufry a notebook a vyrazit do Španěl. Stojí to za to, alespoň si ohřejete kosti. Jo a Podnikavou Dámu jsem si našla na instagramu, to je bezedný zdroj ispirace, víme. Má skvělý blog a píše dost svižně.


Každoroční zdrhání před dánskou tmou

Až se na našich fakturách objeví „plátce DPH“, znamená to, že jsme už hodně ve vatě a můžeme si dovolit každoročně zdrhat na Srí Lanku, Bali a do podobně mainstreamových destinací. Protože ale ještě plátci DPH nejsme a žijeme v Dánsku, kde by se temnota dala dlouhodobě krájet, tak zdrháme do Španělska. Musím ale na úvod říct, že nejsem typickej turista. Před cestou si neplánuju, co všechno uvidím, nefotím výhledy a panoramata a vyhýbám se turistickým must have. Až na místě se rozhlížím a ztrácím v ulicích města, fotím jen detaily, jím třikrát tolik co doma a nemaluju se. Po návratu si přesně nevybavuju názvy míst, ale přesně vím, co sem kde sežrala a kolik sem tomu dala hvězdiček.

Opravdové Španělsko

Můj první úprk byl už před pár lety, kdy jsem neodolala nabídce tří týdnů v provincii Huelva. I Španělé tuto oblast nazývají La España profunda, což jsem si tenkrát vysvětlila po svém, protože Huelva pro mě byla po nekonečné jízdě autem z Madridu fakt profunda. Měla jsem dojem, že je snad na konci světa. Dnes už vím, že to bylo to opravdové Španělsko. Vše hodnotím na základě svých smyslů, takže tapas tam měli asi nejlepší v mým životě. Konkrétně jsem si válela šunky v El Portilu, kde jsem poprvé viděla prales vedle pláže a taky mušle velikosti mé dlaně. Dodnes je máme v obrovské míse na záchodě a každý se jim obdivuje.

Obsah obrázku osoba, země, exteriér, zeď

Popis byl vytvořen automaticky
Kila mušlí všude kolem
Obsah obrázku exteriér, tráva, obloha, strom

Popis byl vytvořen automaticky
Příchod na pláž
Obsah obrázku obloha, exteriér, plot, budova

Popis byl vytvořen automaticky
Cyklostezka směr Huelva

Nevýhodou této andaluské oblasti je, že pokud nemáte káru, tak jste v troubě a pokud se vydáte busem do Sevilly, tak se upečete. Prý i v zimě. Před upečením mě varovali místní, takže asi věděli, o čem mluví. Takže poté, co jsem se po roce v Madridu prožrala do neuvěřitelné velikosti, jsem se rozhodla využít služeb půjčovny kol. Do Huelvy to bylo krásných 20 km, při kterých jsem sice málem chcípla, ale cyklostezka vede nádhernou divokou rezervací Paraje Natural de las Marismas del Odiel. Takže i kdybyste chtěli strhnout rekord v cyklistice, budete pořád zastavovat a vychutnávat si tu nádheru kolem.

Moře není slané, ráj existuje

Z El Portilu se můžete loďkou za pár euro vydat na protější poloostrov, který je na dohled a kde jsou také velké písečné duny, minimální výskyt lidí, mušle ještě obrovitějších rozměrů a cesta trvá jen pár minut. A taky tam můžete chodit úplně nazí a nikoho nepotkáte. Je to úplně něco jiného, než Costa del Sol nebo Costa Brava. V Huelvě narazíte na více než 100 kilometrů čistých pláží, kolem kterých je nespoutaná příroda, proto cesta na pláž probíhá přes dřevěné můstky a lávky, aby se okolní mokřady a neřízený prales neponičily. Oceán se tu mísí s řekou Río Piedras, takže se splní sen všech, co je ošplouchla slaná vlna přímo do pusy, protože v některých místech tu moře není slané. Když dám tedy dohromady nejlepší tapas v mým životě, nejkrásnější pláž v mým životě a moře, který není slaný, tak sem asi objevila ráj v nejzápadnější provincii Andalusie. Jo a taky sem tam shodila 8 kilo. Jo a v kavárnách neměli wifi. Loni jsme vybírali místo zalité sluncem, které by nás finančně nezruinovalo, bylo na dolet do 4 hodin od Kodaně a teplota by tam byla kolem 18°C. Prstem jsem zabodla do Alicante a zjistila, že únorové ceny letek jsou směšně nízké a přes AirBnB prostě něco laciného najdeme. Našli jsme. Dokonce si pamatuju, že se to ubytování jmenovalo apartamento de diseño a bylo to na Španělsko až moc luxusní. Bylo tam topení, čisto, žádný hluk z ulice a tlusté zdi. Letos jsme bodli prst trochu níž. Do Málagy. Tam měli jenom to topení.

Teploučko s churros

Po pár letech žití ve Španělsku vím, jaké jsou madridské zimy. Je to takové to deštivé vlhko se zimou, která vám zalízá až pod nehty. Všude po chodnících se valí voda, protože v infrastruktuře se nějak zapomnělo na kanály a v domech je zima, protože málokdo má topení, a tak doma raději chodí v šesti svetrech. Ale v Alicante a Malaze ne. Tady se asi ví, že turistům se v zimě musí nabídnout teploučko s churros hned v závěsu.

Obsah obrázku interiér, zeď, patro

Popis byl vytvořen automaticky
Dlažba kam se podíváš 
Obsah obrázku strom, exteriér, země, obloha

Popis byl vytvořen automaticky
Promenáda před přístavem 
Obsah obrázku jídlo, talíř, stůl, interiér

Popis byl vytvořen automaticky
Restaurace Quo Vadis – nejlepší paella v mým životě

Musím říct, že co se venkovní teploty týče, tak obě únorové cesty byly fakt calorcitos. Na koupání to nebylo, ale na bundu se šálou taky ne. I na tyhle viajes jsme si brali počítače, protože v začátcích businessu se prostě makat musí vacaciones nedovolená, takže jsme se vždy vydali nejdříve prozkoumat kavárenský terén. V Alicante to byla bída. Už z letištního busu se nám nabídl pohled na Alicante, které s prázdnými plážemi vypadalo jako vyhaslé letovisko s vybydlenými balkóny. Stejně neutěšeně ale v zimě vypadá skoro celý jih a východ Španělska.

5 dnů na Alicante

Při příjezdu do Alicante vás nadchne kraťoučká promenáda skrz palmy a mohutné stoleté stromy s typickou dlažbou, přístav, který je naproti, no a pár minut od něj se už rozprostírá pláž s jemným pískem. Nad ní se majestátně tyčí el Castillo de Santa Bárbara. Nejsme celodenní plážoví povaleči, takže jsme se často ztráceli v uličkách města. Jednou se nám dokonce podařilo město úplně obejít a přes vyschlé koryto řeky na nás zasvítila cedule Primark. Takže jsme se shodli na tom, že 5 dnů na prozkoumání Alicante bohatě stačí. Alicante na mě působilo jako Valencie v menším měřítku. Možná je to jen můj dojem, že Valencie jako provincie na mě působí takovým zašedlým a špinavým dojmem a Alicante a město Valencie na mě po krásné Andalusii opravdu takto působily.

Obsah obrázku exteriér, obloha, budova, voda

Popis byl vytvořen automaticky
Okraj Alicante
Obsah obrázku jídlo, stůl, výseč, řezání

Popis byl vytvořen automaticky
Taková ta španělská klasika
Obsah obrázku stůl, dřevěné, text, patro

Popis byl vytvořen automaticky
Čokoláda mého dětství, kterou seženu jen ve Španelsku

Mílovými kroky zpět do Andalusie

Letos tedy moje srdce prahlo po návratu do Andalusie a Málaga tedy byla skvělou volbou. V Kodani se na některých místech už ani nedá platit v hotovosti, proto jsme nepočítali s platbou letištního busu v keši. Takže necestujte nalehko jen s kartou jako my a na Španělsko buďte připraveni s pár eury v hotovosti. Málaga je bohužel stejně jako před sedmi lety stále ještě rozkopaná, místní výstavba metra je asi nadlouho. I tady jsme narazili na vyschlé koryto řeky, možná je to nějakej španělskej městskej (Valencie, Alicante, Málaga) trend, budu si o tom muset něco přečíst. Kolem historického centra na druhou stranu od pláží není Málaga nic moc pěkného. Vydali jsme se na průzkum a ke kochání to nebylo. Ale co, hlavně že bylo 19°C.

Centrum je plné uzoučkých uliček a milých krámků, ale jen jednou jsme se netrefili přímo do siesty, takže shoppingu moc nebylo. Zato jídla až moc. Zase se mi potvrdila zkušenost, že nejlepší tapas najdu v nejzapadlejší a nejzaplivanější putyce ve městě. Takže jsme těch putyk našli docela dost. Asi jediným zklamáním pro mě byla Fundación Picasso. Ok, chápu, že v rodným domě moc nepobyl, a vstup stál tres euros, ale když už to má tak vznosný název, tak najít jen repliku jeho kabátu a origoš šatečky, ve kterých byl pokřtěnej... trošku bída. Šli jsme si spravit chuť do místního přístavu s výhledem na Málaga.

Eye. No, asi se to jmenuje jinak. Jo, je to Mirador Princess a za 10 euro se s váma třikrát otočí pouťové kolo. Těch 10 euro jsme roztočili v přístavu, chodili sme na zmrzlinu. Kaž-dej-den!

Obsah obrázku obloha, exteriér, voda, dlaň

Popis byl vytvořen automaticky
Takovej ten plážovej kýč
Obsah obrázku obloha, voda, exteriér, osoba

Popis byl vytvořen automaticky
Málaga Eye
Obsah obrázku osoba, kobliha, jídlo, interiér

Popis byl vytvořen automaticky
Taky Málaga Eye - Churritos

V Málaze bylo sezení applistů v kavárně s počítačem rozvinutější. Objevili jsme sice jen jednu hipsterskou kavárnu Noviembre Healthy Food, ta už ale podle názvu určovala složení svých hostí. Takže ste se necítili blbě, když jste u kávy a čaje seděli 3 hodiny. Na samotnou Málagu stačí jen pár dnů, takže oko dobrodruha zabrouzdalo do nabídek okolí a my vyrazili do El Torcal. Károu z půjčovny jsme si to frčeli do las montañas de los dinosaurios. Fotky mluvily za vše – bude to bomba. Byla. Vápencové skály, které před miliony lety tvořily mořské dno, byly s tatrankou v ruce pastva pro oči. Sice vám v místním infu nedají plánek a mezi kameny občas zvažujete, jestli to kudy jdete je vůbec stezka, ale já sem si tu trasu vyfotila! Vstup je zdarma a cestou potkáte kamzíky, ovce, lišku a uřvané Španěly, ačkoli byste v rezervaci měli být potichu, ale tak to prostě je. Oni neumí mluvit potichu. Ale dobře vaří.

Obsah obrázku židle, stůl, patro, interiér

Popis byl vytvořen automaticky
Kavárna Noviembre
Obsah obrázku skála, exteriér, obloha, skalní

Popis byl vytvořen automaticky
El Torcal – dinosauří hory

V zimním Španělsku sme našli, co sme hledali. Minimální výskyt turistů, churros, paellu, tortillu, empanadas, teplo, slunce a zase churros. Můj vesmírnej inženýr tvrdí, že už jsme z Dánska tak přesycení všema designovýma zákoutíma, že se už musíme jet odreagovat jinam. A má pravdu. V Kodani je každý pohled jak z Instagramu a ta dánská uklizenost a čistota tvarů už je někdy trochu moc. Není tedy nadto si zajet na relax do neuklizeného, hlučného a tapas přetékajícího Španělska, kde vám zas každý kout přijde jako z telenovely. A kam příští rok? ¡Chicos vamos a Mallorca!


Podnikavá Dáma

Neúnavná objevovatelka nevšedních předmětů do firemního brandu, milovnice dřevěného designu, která ráda zkouší nové chutě a cizokrajná jídla, nejlépe se cítí, když může najít něco hezkého v každém okamžiku (à la hygge) .. a věří, že za svůj život potkala špatné šéfy, jen proto, aby věděla, jak své podnikání nedělat.

Až budete mít dočteno, zaběhněte si na blog Podnikavé Dámy, nejen dámy, ale i pánové. Stojí to za to.