Mám ráda nadšené lidi a autorka dnešního článku Eleni Dimelisová je takový nadšenec. Tuto krásnou slečnu jsem potkala poprvé na nějakém iberoamerikanistickém večírku, převzala aktivitu a iniciativu v Ibero klubu a je to ona, která obesílá studenty Iberoamerikanistiky maily, kde je informuje o různých společných akcích. Zajímají ji Mayové a je v nich "dobrá" a to mne baví. Na blogu jsme ještě neměli odbornější článek, ale už bylo na čase. Vydejme se tedy za dobrodružstvím plném luštění mayských hieroglyfů.


Mayské hieroglyfy

Měli jste někdy pocit, že ve vás dříme Indiana Jones? Neohrožený dobrodruh co se po hlavě vrhá pod pokličku tajemství starých kultur a hravě rozluští všechna písma, která mu poté odhalí vzácná tajemství dávno minulých civilizací? Pokud v sobě takového dobrodruha chcete probudit, nemusíte nutně neodkladně odcestovat do nejbližší záhadami opředené oblasti. A nemusíte si ani kupovat klobouk nebo bič. Ačkoli by to samozřejmě všechno bylo úplně báječné. Pro začátek bude docela stačit, když se pohodlně usadíte v bezpečí vašeho domova a pustíte se do luštění mayských hieroglyfů. Ono je to totiž často taky veliké dobrodružství! (A koneckonců nikdy nevíte, kdy se vám to pak na výpravě bude hodit :-) ).

Co pro začátek na luštění mayského písma potřebujeme? Potřebujeme především zvědavost a touhu učit se nové věci, to je to nejdůležitější vybavení pro každou hieroglyfickou výpravu. K tomu ještě špetku odvahy a malinko trpělivosti, a můžeme směle vyrazit na expedici za poznáním mayských hieroglyfů!

mapka dřívější mayské oblasti (zdroj: FAMSI)

Vzhůru za mayskými jazyky

Expedici začneme u základních informací o mayských jazycích. Jako správní dobrodruzi musíme přeci vědět, jaký jazyk to vlastně luštíme! Ještě dávno předtím než na jazykový trůn Latinské Ameriky usedly jazyky z Evropy, zde už hluboko v předkolumbovském období kralovaly jazyky původních obyvatel. Mezi tyto obyvatele patřili také Mayové, kteří v oblasti dnešního jižního Mexika, Guatemaly, Hondurasu, Belize a Salvadoru, vytvořili úžasnou civilizaci s překrásnými pyramidami, komplikovaným kalendářem a také vlastním písmem, které představuje vůbec to nejkomplexnější dosud vyluštěné písmo, jaké kdy jací Indiáni před příchodem Evropanů v Americe vytvořili. Mayové navíc neměli jen jeden jazyk, naopak, mayských jazyků byla a dosud je celá řada. Mayové přeci nejsou žádní vyhynulí dinosauři, a dodnes je kolem 6 milionů lidí, kteří mayskými jazyky stále mluví! Jednotlivé jazyky z mayské jazykové rodiny jsou si navzájem různě srozumitelné – jako třeba čeština a slovenština – ale jiné jsou si stejně vzdálené jako například čeština a španělština. A v jakém jazyce, že to Mayové dříve psali? Inu dnes už víme, že je většina mayských předkolumbovských textů psaná v jazyce, kterému říkáme klasický ch’olti’ nebo také klasická mayština. Zřejmě se jednalo o jazyk, jaký používaly vysoko postavené vrstvy mayské společnosti, který hrál důležitou roli v diplomacii a v obchodě.

Seznamte se, hieroglyf

Pokračujme nyní na naší výpravě dále a seznamme se základy mayského písma! Od našeho písma se mayské hieroglyfy liší už na první pohled. Dobře známá písmenka naší abecedy vystřídají roztodivné fascinující tvary a obrazce, nad jejichž komplikovaností se nám mnohdy zatočí hlava. Přitom zde však najdeme i několik podobností a situace není tak složitá, jak se na první pohled tváří. Podobně jako my používáme při psaní grafické znaky, kterým říkáme písmena, používali i Mayové při psaní grafické znaky, těm ovšem neříkáme písmena, ale hieroglyfy, nebo zkráceně také mnohdy jen “glyfy”. Vytanuly vám nyní na mysli egyptské hieroglyfy? Správně. Mayské písmo získalo přízvisko “hieroglyfické” proto, že jej tak nazvali ranní evropští badatelé, kterým skutečně mayské znaky na první pohled egyptské hieroglyfy připomínaly. A kolik glyfů Mayové měli? Zatímco my můžeme při psaní vybírat z celkem 42 znaků – protože přesně tolik písmenek máme v abecedě – Mayové mohli vybírat zhruba z 500 znaků najednou! (Přičemž celkově je v korpusu mayských hieroglyfů ještě mnohem více znaků!) Jak je to možné? Souvisí to s charakterem mayského písma! Naše písmo je hláskové, a při psaní tedy graficky zaznamenáváme hlásky. Mayové oproti tomu měli písmo logosylabické a používali tudíž buďto znaky pro celá slova – tzv. logogramy – nebo znaky pro slabiky – tzv. sylabogramy.  I když se nám to může zdát složité, logogramy známe velice dobře i my a každodenně je používáme – jsou to například arabské číslice, nebo spousta dalších znaků, se kterými běžně operujeme: @, %, ?,!, atd...  V mayských textech se setkáváme i s kombinováním logogramů a sylabogramů. Dělalo se to proto, že znaky pro slabiky sloužily jako nápověda toho, jak se dané slovo bude vyslovovat. Logogramy totiž mohly mít vícero významů a sylabogram sloužil k odhalení správného způsobu čtení. Jednotlivé glyfy se pak shromažďovaly do tzv. “glyfových bloků”, kde mohl být jen jeden glyfický znak, ale klidně se jich tam mohla na malém místě tísnit i celá armáda. Glyfové bloky pak dohromady tvořily hieroglyfický text. Odkud a kam budeme text číst? Ve většině případů platí v mayských textech a i blocích glyfů zlaté pravidlo: čteme zleva doprava a odshora dolů po dvou sloupcích.

O čem se v mayských textech naříklad píše? Nejčastěji o mayských králích a jejich rodině, jako je tomu i v případě tohoto textu, kde je zaznamán osud jedné z mayských královen, jejíž jméno bychom mohli přeložit jako “Paní 20 let královna”. Text vypráví o tom, kdy se královna narodila a kdy byla provdána za panovníka jednoho z mayských království. Dozvídáme se také, že se sama stala matkou – svému muži porodila dceru, a to až po 21 letech manželství! Královnu můžeme vidět zobrazenou pod vlastním hieroglyfickým textem, spolu s dcerkou, která se mamince láskyplně opírá o koleno.

Luštím, luštíš, luštíme

Když si dobrodruh proklestí cestu stezkou základů, může se vrhnout do samotné fascinující džungle vlastního luštění! Na místo mačety mu dobře poslouží slovník mayských hieroglyfů. Slovníků a nejrůznějších příruček k luštění (obojí nejčastěji v angličtině či španělštině) existuje vícero a je velmi příjemné, že jsou nejen v tištěné, ale také v online podobě. Stejně jako některé texty na překládání. Vyplatí se také nadchnout pro nového koníčka někoho z okolí. Platí, že “více očí více vidí” a u luštění hieroglyfů to platí dvojnásob.

Chce-li badatel dosáhnout další úrovně a nasát nové vědomosti, je dobré sejít se s ostatními badateli a o celém dobrodružství pořádně porokovat. V Evropě se během roku koná několik mezinárodních mayistických konferencí, jejichž součástí jsou i workshopy luštění mayských hieroglyfů se světovými odborníky. A nemusíme jezdit daleko, nejbližší máme v Bratislavě.

Co je ta nejlepší zpráva pro každého dobrodruha? Že je stále co objevovat! Ačkoli je obtížné odpovědět na otázku, kolik hieroglyfů ještě není vyluštěno (protože u některých známe například jen jejich výslovnost), stále je tu 40% hieroglyfů kde si nejsme jisti jejich přesným významem. A to je obrovská výzva. Hodně štěstí na vaší výpravě!

P.S. Pokud byste si chtěli vyzkoušet luštění hieroglyfů na workshopu, dovolte mi, abych si přihřála vlastní polívčičku a pozvala vás na přednášku o mayském písmu a následný workshop luštění mayských hieroglyfů! Pořádám je vždy jednou za čas ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze.  

Pro bližší info sledujte na webu akce knihovny a hledejte „Luštění mayských hieroglyfů“.


Eleni Dimelisová

Už od malička jsem měla ráda Indiány. Nejdříve se můj zájem projevoval nevinně, v podobě nábožného sledování Vinnetoua a psaní povídek na indiánská témata, a pak se k hrůze mých rodičů nakrátko zvrhl v přivazování mladšího sourozence k židli jako k mučednickému kůlu, kolem kterého jsem jako “správný Indián” tančila s plastovým tomahavkem a náčelnickou čelenkou na hlavě. Naštěstí jsem na válečné stezce nezůstala dlouho a můj obdiv k “Indiánům všeho druhu” se opět přenesl do mírumilovné roviny. Když jsem zjistila, že se Indiáni dají opravdu studovat, vplula jsem do vysokoškolských vod nejprve “bakalářem” z Ústavu etnologie na FF UK, a poté jsem šťastně zakotvila na Středisku ibero-amerických studií, taktéž na Karlovce, kde se mi tak líbilo a líbí, že zde po dokončení “magistra” zůstávám kotvit ještě na doktorátu. Mé srdce a odborné zaměření si získali předkolumbovští Mayové – Indiáni, kteří vytvořili úžasnou a fascinující kulturu, kterou mě moc baví studovat a zkoumat.

Vedle Indiánů jsem také vždy milovala Indiana Jonese. Vždyť kdo by alespoň na chvíli nezatoužil stát se dobrodruhem s obrovskými znalostmi o starých civilizacích schopným rozluštit všechna písma a záhady! A tak když jsem se potkala s mayskými hieroglyfy, byla to láska na první pohled. Ráda odhaluji tajemství starých civilizací a věřím, že nám toho staré kultury mají stále hodně co nabídnout a můžeme se toho od nich hodně naučit.

Eleni Dimelisová