Článek o tom, že na Kanárských ostrovech není všechno jen slunečné napsala Vlaďka Coufalová. Veliké překvapení nastalo, když autorka článku zjistila, že její nová domácí žije v domě nejen se svými třemi puberťáky, ale že pomáhá i migrantům z Afriky a nezavírá před tímto složitým problémem oči.

Migrant není mimozemšťan. Prostá lidská solidarita pomáhá uprchlíkům na Kanárech.

Plážovou atmosféru prořezává zvuk vrtulníku, vznáší se na místě a víří vodu v oceánu pod sebou. Z vrtulníku se spustí muž na laně a zmizí ve vlnách. Hosté v restauracích zapomínají jíst, lidé na promenádě se zastavují, leckdo se snaží ulovit senzační fotku. Obyčejný večer na pláži Canteras v Las Palmas se mění v drama, které není ojedinělé. V roce 2020 sem nikdy nedoplulo a utonulo 1851 lidí z Afriky. Teď je březen a mrtvých je 28.

Playa Confital

Přijela jsem do Las Palmas, abych zde využila možnost online práce z domova spojenou se slunečným kanárským klimatem. Za čtyři sta korun na noc jsem si pronajala pokoj v bytě Nandy Santany Cruz. Až po příjezdu se dozvídám, že budu bydlet i s jejími třemi pubertálními syny, dvěma mladíky ze Senegalu a typickým španělským temperamentem. Nanda vystudovala žurnalistiku, doktorát má z gender studies z univerzity v Madridu, zajímá se o lidská práva a miluje Gustava Klimta.

Absence empatie

Už jsem tady pár dní a v ranní dopravní špičce mezi koupelnou a kuchyní se prosmyknu do sprchy, hned někdo klepe na dveře. Volám, že je obsazeno. V kuchyni se potkávám s Nandou, tváří se vyplašeně. Když se zeptám, jak se má, sdělí mi, že musela „s ním“ k lékaři a dál to nekomentuje. Kdo je „on“ zjišťuju o chvíli později. V obýváku je pod oknem na zemi rozložená matrace a na ní pokašlávající mladík ze Senegalu, kterého jsem tady viděla už v neděli. Očividně je nemocný. V neděli večer kvůli tomu byla velká hádka mezi Nandou a jejím nemladším synem Teodorem. „Fucking migrants,“ doléhá ke mně přes dveře křik rozhořčeného chlapce, když zjistil, že mu na předchozí noc, kdy nebyl doma, máma nastěhovala do pokoje dva kluky z Afriky. Přemýšlím, jak Nanda zakamufluje před svými syny nemocnou bytost na podlaze salónu. Schválně protahuju rozkrajování bagety a čekám, jestli mě Nanda seznámí s nastalou situací, ale ta si bere kabelku a roztržitě odchází. Zůstanu v bytě sama, opatrně nakouknu na kluka na matraci. Spí. Vracím se ke své práci.

Mbay Lo, Vlaďka a Nanda u snídaně

Odpoledne narazím na Nandu v kuchyni. Hlavu má v dlaních. Zvedne ke mně unavené, ale živé oči, a začne zajíkavou angličtinou vyprávět, že v Las Palmas nedávno vznikla občanská platforma, které není lhostejný osud lidí, kteří na Kanárské ostrovy připlouvají na vratkých člunech z Afriky, aby je následně španělská vláda shromažďovala, hlídala a vyjednávala jejich deportaci zpět do Senegalu, Maroka, Mali nebo jinam.

Záchranná síť v Las Palmas

Nesouhlasíme s postupem vlády, a tak vznikla organizace Somos Red (Jsme Síť). Občanská iniciativa, kde každý pomáhá, jak umí. Já mohu nabídnout matraci, sprchu, jídlo a hlavně bezpečí,“ říká Nanda. „Nedělám nic z jiného světa. Kdybych se já dostala do podobné situace, byla bych ráda, kdyby se tak někdo choval ke mně. Nejsou to zločinci, jen lidské bytosti utíkající před bídou a násilím. Stejně jako před desítkami let naši prarodiče a pra-prarodiče, kteří odjeli hledat lepší život na Kubu a do Venezuely,“ dodává. „Navíc kanárská společnost byla vždy známá svou pohostinností a solidaritou,“ vypráví najednou činorodá Nanda. Hned dodává: „Seznámím tě s Mbaye Lo.“ Mbaye Lo odešel z tábora pro uprchlíky v Las Palmas, protože nechce zpět do Senegalu. Je to pochopitelné. Nasazoval svůj život a nemalou částku peněz, aby se dostal do Španělska, kde má příbuzné.

Kanárské ostrovy, vzdálené jen sto kilometrů od západního pobřeží Afriky, slouží jako tranzitní země. Většina lidí má za cíl kontinentální Španělsko, ale tam je vláda, s odůvodněním covidové pandemie, nepouští. Mbaye Lo poslední dva měsíce přespával na ulici, což se podepsalo na jeho zdraví. Má neléčené astma, proto ten kašel, test na covid má negativní. Jeho mateřským jazykem je wolofština, mluví ale i francouzsky. Mbaye Lo po chvíli doplní naši kuchyňskou ženskou ligu a vedeme podivnou konverzaci ve čtyřech různých jazycích. Nikdo kromě Mbaye Lo nemluví wolofštinou, Nanda nemluví francouzsky a já neumím španělsky. Mbaye Lo neumí anglicky. To ale není žádná bariéra pro komunikaci, která plyne mimo lingvistická pravidla. Mbaye Lo ukazuje fotky své rodiny a své mámy, usměvavé a neuvěřitelně mladě vyhlížející ženy. Mihne se kolem nás Fabian. Nejstarší syn Nandy, který, asi jako jediný ze svých sourozenců, chápe a uznává její filantropické aktivity. Vrhne na mě pohled, který říká „to jsem si mohl myslet, další do party,“ ale usmívá se při tom.

Nanda v rozhovoru s Lékaři bez hranic

Dovětek

Mbaye Lo a Modou. Přijdou vždycky večer v osm a ráno odchází. Modou je komunikativnější, mluvíme spolu francouzsky a sám říká, že až se naučí španělsky, chce se vrhnout na angličtinu. Připravujeme si společně snídaně i večeře, mluvíme o světových jazycích, vaření, o životě v Senegalu. Modou je pedant na úklid, takže hned myje všechno nádobí, spraví Nandě ucpaný odpad, který hrozí zaplavit celou kuchyň. Říká, že je zvyklý dělat jakoukoliv práci. Když se jednoho dne vracím večer domů, potkám Nandu a oba kluky s batohama. Odchází, každý teď bude ubytovaný u jiné rodiny. Mbaye Lo zůstává v Las Palmas, Modou odjíždí do vesnice v horách blízko Gáldaru. Nestihneme si říct víc než „merci beaucoup“.


Vlaďka Coufalová

Ahoj, jsem Vlaďka Coufalová a když jsem končila studia historie na Filozofické fakultě UK řešily jsme se spolužačkou, co tak asi může člověk s historií v životě dělat za povolání. Podívala se na mě a říká: „S historií můžeš dělat úplně cokoliv“. Toho se držím. Mám ráda cizí jazyky, obzvlášť francouzštinu a hebrejštinu. Už třetí rok jsem frekventantkou výcvikového programu analytické psychologie vycházející z praxe C. G. Junga. V současné době pracuji pro Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury. Samozřejmě miluju cestování, ale ještě víc jen bytí v neznámých zemích.

Vlaďka Coufalová (vpravo)