V Uruguayi už jsme spolu na blogu byli. V říjnu nás do této nejmenší země Jižní Ameriky vzala Petra Dokládalová. A dnes se podíváme jinou optikou. Oslovila jsem uruguayský konzulát a ozvala se mi milá Adriana Dergam. Navrhla mi, že článek bude o tom, proč se z Uruguaye stává technologická velmoc. A protože jsem o tom neměla ani páru a jsem zvědává, s radostí jsem tuto nabídku přijala. Takže velím, vzhůru do Uruguaye!


Uruguay jako TechnoHub Latinské Ameriky

Nenechte se vyvést z míry. Nebude to o uruguayských houbách a jejich napojení na technologie (i když i to zní zajímavě, ne?). Jestli nežijete ve světě nasáklém technologickým nebo startupovým slovníkem plným meetupů, scoutingů a akcelerací, nevadí. Na začátek možná postačí pár českých synonym pro hub: centrum, rozbočovač, náboj a střed. Jak se ale z nejmenší země Jižní Ameriky, obklopené giganty jako Argentina nebo Brazílie, stalo centrum technologií?

Digitální svět, kterému musíme rozumět

Před 12 lety uruguayská vláda odstartovala vzdělávací Plán Ceibal, nazvaný po domorodých stromech, které se chlubí uruguayskou národní květinou „ceibo“. Jeho počáteční myšlenka byla jednoduchá: digitalizace je nedílnou součástí budoucnosti, ať už se díváme na společnost nebo ekonomiku, a proto digitální dovednosti jsou nezbytným prvkem základní gramotnosti. V praxi to znamenalo, že každý školák dostal malý zelený počítač (lidově se mu začalo říkat „žabička“) a školy se zapojily do širokého vzdělávacího programu, kde svou roli měli jak profesoři, tak i rodiče. Unikátní program zahrnoval všechny žáky – bez rozdílu příjmů rodiny nebo života na periférii. Plánem Ceibal už prošlo přes 800 000 dětí (z celkového počtu 3,4 milionu obyvatel). K internetu jsou dnes připojeny všechny uruguayské školy, přes 93 % z nich dokonce přes optický kabel, v čemž vedou i nad českými školami.  Díky Plánu Ceibal digitální dovednosti mladých v Uruguayi rostou a jsou mezi nejlepšími na jihoamerickém kontinentu.

Digitální inkluze ale není jen o dětech. I když jepravdou, že právě mladí budou za chvíli ekonomickými tahouny země. Digitální inkluze je také o tom, že všichni mají potřebné dovednosti k tomu, aby využívali benefity technologií a vyvarovali se jejich rizik. A to se týká i seniorů, kteří můžou internetu využít ke kontaktu se svou rodinou a přáteli, lékaři nebo jinými službami, využívat možností virtuálního cestování a nekonečné knihovny a videotéky. Ale musí vědět, jak na to. V roce 2015 proto vláda přišla s programem digitálního začleňování seniorů, hlavně těch s nízkými příjmy. Takzvaný Plán Ibirapitá – znovu pojmenovaný po domorodém stromu s národní symbolikou – rozdal během prvního roku svého fungování 218 000 tabletů a zorganizoval i s nimi spojená školení. Každým rokem se pak číslo zvětšovalo a vloni se do skupiny „starců na internetu“ zapojilo dalších 47 000 uruguayských seniorů.

Že Uruguay chápe digitální dovednosti také jako cestu k vyhledávané společenské a sociální inkluzi, ukazují i další projekty v této oblasti. V roce 2018 se v uruguayských věznicích objevilo 22 kluboven pro práci s internetem a tablety. Programu se účastní vězni starší 55 let a cílí se v něm na to, aby nejen získali základní digitální dovednosti, ale i přípravu na práci v call centrech a na on-line komunikaci se státními institucemi. Tento model systematického digitálního vzdělávání vězňů je první v Latinské Americe.

Možná i díky této digitální vizi, která nezůstává jen u slov, se Uruguay vloni dostala do top 7 nejpokročilejších digitálních vlád světa, vedle zemí jako Estonsko, Jižní Korea nebo Izrael. Takzvaný spolek D7 sdružuje ty nejlepší vlády v ohledu na jejich výsledky v napojení domácností na internet, digitální gramotnosti nových generací a dostupnosti internetu pro všechny občany.

Víte, co bude zítra

Byznys nepotřebuje romantiku. Tedy aspoň ne ten, který vyžaduje, aby optické a jiné kabely stabilně fungovaly, aby antény na budovách stály i následující den a aby investiční podmínky neskákaly z roku na rok zprava doleva a nazpátek.

Uruguay se v posledních dekádách rychle stabilizovala a dnes se umisťuje na pomyslné bedně Latinské Ameriky v ukazatelích jako jsou demokracie, mír, nízká korupce, vysoké HDP na obyvatele nebo právní stabilita. Díky tomu jí londýnský Institut Legatum dal v kategorii „blahobyt“ (prosperity) zlatou v rámci států Latinské Ameriky a Karibiku. Uruguayská ekonomika roste soustavně už 16 let, a to i přes recesi svých velkých sousedů v roce 2014.

Uruguay

Když k tomu přičtete velmi vysoké procento gramotnosti populace a hlasitou a stabilní podporou vlády digitální transformace a nových oborů, máte zaděláno na výbornou pozici v technologiích a inovacích. Montevideo do těchto dvou oblastí posílá stále víc peněz – od roku 2007 do 2015 vyrostl jejich rozpočet o 73 %. A investice přinášejí své plody – některé mezinárodní žebříčky drží Uruguay na špici rozvoje telekomunikačních technologií už několik let. Ty podporuje i Národní agentura pro výzkum a inovace (ANII), která mimo činnosti v názvu uděluje také doktorandská stipendia a podporuje programy nejen pro vědce, ale i podnikatele ze státního i soukromého sektoru.

To se už odrazilo třeba i na nejpočetnějším obyvateli Uruguaye, což jsou – asi nepřekvapí – krávy. 12milionová populace je dnes díky technologiím bedlivě hlídaná. Hovězí maso má pak 100 % dohledatelnost neboli úplně jasnou cestu od zvířete do obchodu či restaurace, ať už je kdekoli. Tento pionýrský krok v Latinské Americe umožnil chovatelům zachytit případná zdravotní rizika včas a udržet stále vysokou kvalitu hovězího masa. Dnes ho Uruguay vyváží více než Argentina.

uruguayské maso

Uruguay v síti

Plány digitalizace společnosti a technologického pokroku nemají ale šanci bez dobré infrastruktury. A na tom Uruguay pracuje už přes dekádu. Širokopásmový internet je běžně využívaný a v pokrytí optickým kabelem je na tom latinskoamerický hub lépe než Česko. Vloni navíc Uruguay posílila svoje připojení k internetu i vysokokapacitním a vysokorychlostním podmořským kabelem.

Podmořský kabel

Na 100 lidí je v zemi přes 147 mobilních telefonů a internet každodenně používá přes 70 % populace.

Nepřekvapí asi, že malý stát se v posledních letech stal také lídrem v exportu softwaru v Latinské Americe (počítáno na obyvatele) a třetím na celém světě. V zemi s méně obyvateli, než je součet moravských krajů ČR sídlí přes 700 IT firem, které exportují většinou do Brazílie a USA. A jelikož žádný učený z nebe nespadl, je třeba mít blízko ty starší a zkušenější. Aby je tedy do laplatského kraje přilákali, zavedli v Uruguayi 100 % daňovou výjimku na export softwaru a služeb pro velké globální IT společnosti.

3D Tisk

Adriana Dergam

Adriana Dergam je od roku 2017 honorární konzulkou Uruguaye. Pochází z uruguayské rodiny, jejíž část se usadila ve Španělsku. Matku má Češku. Vystudovala v Madridu. Pracovala v akademické sféře, humanitární a rozvojové pomoci a v soukromém sektoru v několika zemích. Dnes je mimo jiné aktivní v telekomunikacích a ve správních radách dvou neziskových organizací. Je členkou Rady vlády ČR pro lidská práva.

Adriana Dergam