Letní čtení, které vás přenese do Atlantiku na větrný a nejssušší kanárský ostrov. Vlaďka Coufalová nenapsala další cestovatelský článek, ale kratičkou povídku. Až ji přečtete budete mít úsměv na tváři a chuť si vysypat zrnka písku z boty.


Veverky a zlaté písky na Fuerteventuře

Když se nic zvláštního neděje navenek, o to větší bouře zuří pod povrchem.

Zpočátku nenápadná, jako drobná zrnka písku, která mi na Fuerteventuře ve větru bombardovala tvář, aby v severním cípu ostrova vyrostla v hory bělostných písečných dun.

Drobounká zrnka, obličejový peeling zdarma, důvod donést si na pláž neskladnou zástěnu proti větru a pak s ní vést nerovný boj, ve kterém písek vítězí na celé čáře. Je ho plný batoh, mobil i počítač, který leží ve zdánlivém bezpečí uvnitř bytu na stole. Sype se z každé stránky sotva otevřené knížky.

Písek jako smirkový papír stírá vnější vrstvy a dívá se pod povrch.

Ležím na pláži vedle krásný holky, obdivuju jakou má postavu, jak si bez obav obléká miniaturní dvoudílné plavky, jak se nese, když kráčí do vln, jak skáče po hlavě do hlubin Atlantiku, mizí pod vodou, za chvíli se vynoří a štíhlými pažemi krauluje až k opačné straně pláže ohraničené velkými kamennými bloky, ale ne až těsně k nim, protože, co kdyby se tam ukrývala vodní příšera, která by jí chtěla sežrat, utopit nebo na ní sáhnout svou slizkou pazourou. Vychází z vody, třese se zimou, ale na tváři radostný úsměv, že přežila, že žralok si tentokrát dal jako zákusek jiné sousto. Natáhne se na žlutý šátek, opře se o lokty a pak řekne větu, kterou nejdřív nemůžu pochopit. „Na mém těle je celá řada nedostatků.“ Konstatuje to věcně, jako když vám na poště oznámí, že expedice balíku bude stát dvěstěpadesát korun. Zajímá mě, jaké nedostatky má na mysli. Třeba tuky na břiše, ty jsou nejhorší, povídá. Mám říct, že žádný tuk nevidím, nebo je jeho psychologická existence skutečnější než smyslová realita?

Na druhý den se šineme vnitrozemím po GR131, vžívám se do pocitů vozítka Perseverance na Marsu, posílám fotografie zpátky na Zemi, jen cestu napříč pouští nemusíme hledat, už tady jedna je, s červenou značkou a odbočkami k rozeklaným kráterům sopek, kde se před nespočtem let začal vařit dnešní ostrov. Byl neskutečně horký, jako právě sundaný hrnec z plotny a pořád nevychladnul. Pyšní se jako Boticelliho Venuše zaoblenými boky, které se něžně dotýkají oceánu a přitahují vlny s bílými čepicemi a ty zase surfaře s odvážnými prkny. Ale uvnitř ostrova tepe vroucí srdce, spaluje všechno a všechny, podmračeně kouká na drobné vesnice a osamocené kozí farmy, vysmívá se snaze nechat se zavlažit složitým systémem a těší se, až se hadice na teple rozpadnou, voda vyschne a vše co bylo původně prachem se zase na prach obrátí.

Ručně budované kamenné zídky mají nevděčný úkol zachytávat minerály z dešťových srážek, které jsou asi tak pravděpodobné, jako že tady potkáte ledního medvěda. Když nezachytávají déšť, zachytávají veverky, údajně invazivní druh zdivočelých hlodavců, které někdo nedopatřením přivezl na ostrov v šedesátých letech dvacátého století ze severní Afriky. Jsou to místní vládci, nedopočítáte se jich, i kdybyste hodně chtěli. Chip a Dale jsou nepolapitelní.

Po cestě obědváme v jejich kruhové říši mezi bortícími se kamennými zídkami. Během jídla se neukáže ani jediná, ale jejich pohledy jsou cítit v každé škvíře ponořené do tmy. Na oblém kameni jim necháme sušenku a malou hrušku jako mýtné. Navrhuju schovat se za kamennou zeď z druhé strany a jako neohrožení zoologové a badatelé v tichu sečkat, dokud si drobná zvířátka nevyzvednout darovanou obětinu. Docela na to kašlou.

Slunce nás pálí do hlavy a snad ztlumí i kroky příchozích, protože úplně přeslechneme našlapování bílého oslíka. Ohlédnu se, až když mi intuice říká, že mi někdo dýchá na záda. Beru veverkám hrušku a krmím s ní mnohem vděčnějšího osla s opelichanými boky a bujnou hřívou.

Zpátky se vracíme okružní jízdou autobusem přes La Olivu a Corralecho. Na zastávce v Corralechu se nudíme dobrou třičtvrtě hodinu než přijede trojka do Puerto del Rosario. Zastávka se mi stává originálním workshopem španělštiny.

Odposloucháváme rozhovory o nezaměstnanosti, nespolehlivosti veřejné dopravy a nákupech jídla. Moje kamarádka mluví plynule španělsky a nějaké drobty se snaží vštípit i mně.

Když odjíždíme, už vím, že doprava je a la derecha, doleva a la izquierda, nahoru arriba, dolů abajo, písek arena a jídlo comida.

Na večeři jdeme do restaurace na báječné menu tvořené gazpachem, pollo asado a zákuskem el postre Marypepa. To vše za šest eur a padesát centů. Večer usínám blaženě, přikrytá jen prostěradlem a když se otočím na druhý bok, cítím pod sebou písek a úlomky mušlí z pláže.

Vlaďka Coufalová

Ahoj, jsem Vlaďka Coufalová a když jsem končila studia historie na Filozofické fakultě UK řešily jsme se spolužačkou, co tak asi může člověk s historií v životě dělat za povolání. Podívala se na mě a říká: „S historií můžeš dělat úplně cokoliv“. Toho se držím. Mám ráda cizí jazyky, obzvlášť francouzštinu a hebrejštinu. Už třetí rok jsem frekventantkou výcvikového programu analytické psychologie vycházející z praxe C. G. Junga. V současné době pracuji pro Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury. Samozřejmě miluju cestování, ale ještě víc jen bytí v neznámých zemích.

Vlaďka Coufalová


Vlaďka má na blogu ještě jeden články

Za trochu lásky šel bych světa kraj - Camino Primitivo do Santiaga de Compostela
Migrant není mimozemšťan. Prostá lidská solidarita pomáhá uprchlíkům na Kanárech.
Svatojakubská cesta na Kanárech

O Kanárských ostrovech zde na blogu:

Gran Canaria versus Tenerife - který ostrov je vhodnější pro rodiny s dětmi? - Bára Kopecká
Under the sun. Un programa de inmersión lingüística en Tenerife, Sary článek ve španělštině
3 krásy Lanzarote - láva, slunce, Manrique od Michala
Dítětem na Kanárských ostrovech od Agy

12týdenní kurz španělštiny, který probudí vaše hispánské já

Splňte si sen a vystřelte svou španělštinu na vyšší level – ať už se chystáte studovat ve Španělsku, cestovat po Mexiku, nebo „jen“ poznat kouzlo španělského jazyka, kterým mluví milióny lidí na celém světě.

Pro věčné začátečníky i pokročilé (úroveň A1– B1 a vyšší)

¡Libertad! Učení odkudkoli a kdykoli

Kombinace samostatného studia s kontrolou plnění úkolů a skupinové podpory. Organizujte si svůj studijní čas svobodně – z obýváku v Berouně i z pláže na Tenerife.

Udržíte si nadšení: ¡Motivación, motivación!

Nadšení vyprchává u každého učení. Umím ho znovu rozdmýchat a udržet. Nenechám vás přestat. Síla skupiny a pravidelné úkoly vaše nadšení udrží, povedou stále kupředu a nenechají vás přestat.

Střídání dřiny a legrace: ¡Inspiración!

Různorodost úkolů přesahuje hranice běžného kurzu. Vzbudí zájem o učení a dostane vám jazyk do hlavy i do duše. Těšte se na gramatická cvičení, autokorektivní úkoly, poslechy, videa, 3týdenní výzvu, tematické týdny, zpívání, střípky z kultury, hry, psaní, nahrávání se, telefonáty ve španělštině, čtení a testy.

Chci vědět víc

Chci se rovnou přihlásit!