Od španělštiny to k portugalštině není daleko - Portugalsko je západním sousedem Španělska a s kolika španělsky mluvícími zeměmi sousedí Brazílie si můžete spočítat sami. Navíc jazyky jsou si "občas" podobné. Vím o tom něco málo z pětiletého studia portugalštiny v Olomouci. Až potkáte nějakou portugalštinu do plavek, pošlete mi odkaz. Pomalu by bylo na čase jazyk oprášit a mozek zapojit.

Autor dnešního článku si mne našel sám a to ještě na podzim, když byl blog v plenkách. Já si zase našla Pavla několikrát v knihkupectví, protože moje oči se vždy zaseknou u knih, které obsahují v názvu Latinská Amerika, Španělsko, Brazílie, Chile, Madrid... Pavel Šembera je autorem dvou knih a skvělého blogu o brazilské portugalštině Tudo bem. Že je profesí obchodník se dočtete na konci článu v medajlónku. Navíc mám radost, že jako autor trochu genderově vyváží náš blog, holky prostě píšou víc :)


Xícara

Když studentka španělštiny pekla podle brazilského receptu, přidala do těsta – v nejlepší víře – také lžíci mléka. V instrukcích stálo: xícara de leite [šíkara dži léiči], čemuž ve španělštině nejlogičtěji odpovídá cuchara de leche [kučára de léče], tedy mléka tak akorát na lžičku. Jenže chyba.

Xícara je v brazilské portugalštině hrníček, šálek. V úplně nejčastějším, ze samé podstaty brazilském slovním spojení tedy xícara de café, šálek kávy. (Pro úplnost dodejme, že každý správný šálek má svůj podšálek, a ten se řekne pires [píris].)

Je jasné, že k šálku kávy lidé snadno naváží emoční vztah, tím spíše Brazilci. A ti to dají najevo zvukomalebnou zdrobnělinou: xicrinha [šikríňa] nebo xicarazinha [šikarazíňa].

A odkud se toto zvláštní slovo v portugalštině vzalo? Lingvisté se shodují, že jeho původ je v indiánském jazyce nahuatl z oblasti Mexika. Tam se dnes ve španělštině používá pro hrnek slovo taza, ale v některých kontextech také jícara, zejména pokud obsahuje tekutou čokoládu. Takže se kruh uzavřel a jsme zase u španělštiny.

A můžete jít vesele péct :-)


Pavel Šembera

Vystudoval jsem mezinárodní obchod na VŠE a aktivně se mu věnuji celou profesní dráhu. Od roku 2011 se zaměřuji výhradně na region Latinské Ameriky a v prvé řadě na Brazílii. Pomáhám českým firmám vstoupit a rozvíjet své aktivity na místním trhu, aktuálně prostřednictvím česko-brazilské společnosti Brasil CZ. Dominantním sektorem je pro nás oblast zdravotnictví a požární, biologické a chemické ochrany. Směrem do ČR spolupracujeme na dovozu kávy. V Brazílii jsem šest měsíců žil a pravidelně tam cestuji na pracovní mise několikrát za rok.

Specifický vztah v rámci Brazílie mám k městu Batayporã. Na stránkách www.bataypora.cz představujeme toto místo, které v brazilském vnitrozemí založil – a tehdá doslova z neprostupného pralesa vysekal – Jan Antonín Baťa a další Češi. Česká kultura je zde stále živá, v unikátní symbióze s brazilskou přírodou a náturou. Dnes se v Bataypoře setkáte třeba s replikou Pražského Jezulátka, turistickým značením KČT nebo folklórním souborem tančícím moravské lidové tance.

Až budete chtít vyměnit španělštinu za portugalštinu, stačí kliknout na odkaz na Pavlův blog Tudobem.cz. Nezapomeňte si otevřít nějakou Pavlovu knihu - Obchodníkem po Latinské Americe nebo Brazílie – Návod k použití.

Pavel Šembera